Říká se: „ Kam nechodí slunce, chodí lékař.“ Za posledních 40 let vzrostl počet nádorových onemocnění kůže asi 7krát, můžeme tedy konstatovat, že toto známé pořekadlo v dnešní době pozbylo smyslu. V tomto příspěvku budeme hledat odpovědi na otázky: proč je sluneční záření škodlivé, jak se mu účinně bránit, a vyvrátíme některé zažité mýty o slunečních paprscích.
UV záření
UV záření je vedle viditelného a infračerveného záření jednou ze složek slunečního záření. Dělí se na UVA,UVB a UVC záření. Zatímco UVC záření na povrch Země nedopadá, UVA a UVB na zemský povrch dopadá a má negativní účinek na lidské zdraví. UVB záření způsobuje opálení, popálení a karcinomy kůže, proniká pouze do svrchní vrstvy kůže, tedy do pokožky. UVA záření, na které se dříve pohlíželo jako na neškodné, proniká hlouběji, do škáry, která se nachází pod pokožkou, poškozuje zde elastinová a kolagenová vlákna, a tak vede k předčasnému stárnutí pokožky a vzniku vrásek. Může také přispívat ke vzniku karcinomů kůže.
Vedle zmíněných negativ má však UV záření i pozitivní účinky při léčbě některých kožních onemocnění a podílí se na přeměně provitamínu D na vitamín D. Co se týče použití při léčbě kožních onemocnění, tak léčba probíhá vždy za přesně daných podmínek pod dohledem lékaře a před zahájením se zvažují pozitiva i negativa léčby. Pokud se zaměříme na tvorbu vitamínu D, tak doba pobytu na slunci potřebná pro vznik dostatečného množství tohoto vitamínu je řádově několik minut několikrát týdně.
Co je zajímavé a málo se ví o UV záření, je to, že UV záření proniká i do vody, odráží se od písku, trávy apod., proto nejsme dostatečně chráněni ani ve stínu. Intenzita UV záření se zvyšuje s nadmořskou výškou, a to s každými 300 výškovými metry intenzita UV záření roste o 4 %. UVA záření pak proniká i přes mraky a sklo. Nejvyšší intenzita slunečního záření je mezi 11. a 15. hodinou, z tohoto důvodu se v této době nedoporučuje pobyt na slunci. Lidé by měli pobývat na slunci pouze minimálně, jejich pokožka by měla být ošetřena sluneční kosmetikou, hlava chráněna pokrývkou a oči slunečními brýlemi. Ani tak nejsme proti UV paprskům chráněni 100%. Kojenci a malé děti by na přímém slunci neměli pobývat vůbec, protože jejich pokožka je velice citlivá a náchylná ke spálení.
Melanocyty a melanin
V souvislosti s opalováním se setkáváme s názvy melanin a melanocyty. Co tyto výrazy znamenají? Melanocyty jsou buňky v pokožce, které jsou schopné po expozici UV záření produkovat melanin. Melanin je barevný pigment a jeho množství je dáno fototypem pokožky. Má přirozeně pokožku chránit před UV zářením, ale tato ochrana není dostatečná a je zapotřebí použít sluneční kosmetiku. V Evropě se setkáme nejčastěji s fototypy I až IV. Fototyp I je nápadně světlý s rezavými vlasy, má pihy a modré oči. Doba prvního pobytu na slunci, kdy dochází k prvnímu začervenání pokožky, je 5 – 10 minut. Fototyp II má světlou pleť, světlé vlasy, modré nebo zelené oči. První začervenání pokožky během první expozice na slunci je po 10 – 20 minutách. Fototyp III je nejčastěji se vyskytujícím fototypem v Evropě, vyznačuje se světlou až světle hnědou pleť, má šedé nebo hnědé oči a k prvnímu začervenání pokožky dochází po 20 – 30 minutách prvního slunění. Fototyp IV, tzv. středomořský typ, má světle hnědou až olivovou pleť, tmavé vlasy a oči a čas. Doba potřebná k první pigmentaci tohoto typu pokožky během prvního slunění se udává asi 40 minut.
Sluneční kosmetika a SPF
Na trhu se můžeme setkat s různými formami ochranných slunečných přípravků – krémy, lotiony, oleje, gely, spreje, tyčinky. Záleží na spotřebiteli, který typ výrobku preferuje. Vedle slunečních kosmetických přípravků, které mají primární funkci chránit před UV zářením, existují také kosmetické výrobky, které mají primární funkci odlišnou (například make-up má primární funkci dekorativní, denní krém má primární funkci hydratovat pokožku) a sekundárně chrání i před UV zářením, jelikož obsahují UV filtry a mají deklarované SPF (Sun Protection Factor).
Veškeré přípravky sluneční kosmetiky jsou na obale označeny příslušným SPF. Tato hodnota udává násobek doby, po kterou jsme chráněni po použití daného výrobku, ve srovnání s neošetřenou pokožkou. Pokud odpovídá naše pokožka fototypu III a použijeme výrobek s SPF 20, doba ochrany před UV zářením se nám prodlouží z 20 – 30 minut na 400 – 600 minut. Tato hodnota je ovšem jen orientační, protože po použití sluneční kosmetiky dochází k pocení, koupání, otírání do ručníku, otírání o oděv, a tím i k narušení ochranné vrstvy. Doporučuje se obnovit ochrannou bariéru po každém koupání, pocení anebo po 1 – 2 hodinách. To platí také i pro přípravky, které jsou voděodolné, jelikož i u nich dochází ke smývání a stírání. Na SPF lze také pohlížet z hlediska toho, kolik UV záření propustí. Žádný kosmetický výrobek nemá 100% ochranu vůči UV záření. Tak například výrobek označen SPF 20 propustí 1/20 UV záření (což je 5 %) a 19/20 UV záření zachytí (což je 95 %), když jej srovnáme s výrobkem s SPF 30, který propustí 1/30 UV záření (3,3%) a zachytí 96,7 %, není to už takový rozdíl.
Legislativně je dáno, jaké možné hodnoty SPF mohou kosmetické přípravky nabývat. Výrobky s SPF 6 a 10 vykazují nízkou ochranu vůči UV záření, výrobky s SPF 15, 20 a 25 mají střední ochranu, výrobky s SPF 30 a 50 vysokou ochranu a výrobky s SPF 50+ vykazují velmi vysokou ochranu vůči UV záření. Při výběru sluneční kosmetiky o daném SPF je důležité zohlednit fototyp pokožky, zda se jedná o dítě či dospělého, zda se jedná o problematickou pokožku či nikoli, kde budeme pobývat, jestli u moře, ve vysokých horách nebo v Čechách. Pokud má spotřebitel světlou nebo problematickou pokožku, je to dítě nebo budeme pobývat u moře či vysoko v horách, volíme vysoký a velmi vysoký ochranný faktor; při bezproblémové pokožce dospělých lidí, při pobytu v Čechách je dostačující ochranný faktor střední až vysoký. Důležité také je, aby výrobek byl nanášen v dostatečném množství, které je doporučeno výrobcem pro docílení požadovaného stupně ochrany. Ovšem je mylné se domnívat, že pokud použijeme výrobek s SPF 20, naneseme na pokožku dvojnásobné množství výrobku, docílíme SPF 40. Pokožka bude stále chráněna SPF 20.
UV filtry, které se smí v kosmetických přípravcích použít, jsou předepsané legislativně a stejně tak jejich maximální koncentrace. Je kladen důraz především na ochranu zdraví spotřebitelů. Obecně lze UV filtry rozdělit na minerální (také se označují jako fyzikální) a organické (také se označují jako chemické). Liší se způsobem ochrany před UV zářením. Minerální filtry UV záření odráží, zatímco organické filtry UV záření pohlcují a přeměňují jej na teplo. Mezi zástupce minerálních filtrů řadíme oxid zinečnatý a oxid titaničitý, mezi organické filtry patří sloučeniny s vyšším počtem dvojných vazeb. Výhoda minerálních filtrů je v širším rozsahu UV oblasti, kterou pokryjí, nejsou na ně alergie, používají se s výhodou do výrobků s SPF 50 a 50+, ale nevýhodou je lepivost, hutnost a špatná roztíratelnost výrobku. Nyní se také používají minerální filtry v nano kvalitě, které nezanechávají na pokožce bílý film. Výhodou organických filtrů je dobrá roztíratelnost, nelepivost výrobku, ale nevýhodou je nižší rozsah UV oblasti, kterou pokryjí. Použít se musí tedy vždy kombinace více filtrů. Další nevýhodou je, že se na ně mohou vytvářet alergické reakce. Výrobky s organickými filtry se musí aplikovat 30 minut před sluněním, protože nejprve musí dojít k reakci organického filtru s keratinem ve svrchní vrstvě pokožky, aby byl filtr účinný.
Přípravky sluneční kosmetiky vždy musí chránit pokožku v celém spektru UVA a UVB záření a nejméně jedna třetina SPF musí být vůči UVA záření (uvádí se jako UVA-PF). Sluneční kosmetika, stejně tak jako ostatní kosmetické přípravky, musí být bezpečná, každý výrobek musí projít hodnocením bezpečnosti, jehož nedílnou součástí je i stanovení SPF a UVA-PF.
Autor: Doc. Ing. Iveta Hrádková, Ph.D.